Carla Bozulich – Evangelista

• Carla Bozulich . Evangelista
• 2006 . USA
• noise.post-rock

No, Carla Bozulich je taky poděs, to teda jo. Né, že by skákala nahoru dolů ve snuffu, ale ten přístup ke světu není o nic míň radikální, ať už je řeč o textech, nebo hudbě.

“I find myself saying things more and more each night that might incite a fucking reaction, wake up some indignance on either side of the spectrum, be insulted by me or against the world that sewed your fucking mouth shut. Tell me to fuck off cuz i called myself and you a mother fucking faggot. Let me lull you. Look at someone straight in the eyes, how bout that, how hard is that?”

Punk rock, to je základ, říká Carla. Sama z něj vzešla, sama ho miluje. Jenže tak prostý to v jejím případě není. Tahle holka si totiž s hudbou tropí co chce. A může, protože její hlas, její hlas prostě pasuje všude. Ať už zkoušela alternativní country, noise, drone, experimental rock, vždycky to skončilo zajímavě a úspěšně (tím se nemyslí první místo hitparády).

A co jí pojí s Lydií Lunch? Společně si zazpívali na zde nahozené Smoke in the Shadows. A těch pojítek je samozřejmě víc. Taky jde o ženskou dost velkýho jména v undergroundových kruzích, taky ji potáhne na padesát (Lydii už padesát je) a taky skáče z jednoho projektu do druhýho. Takže tu máme Geraldine Fibbers, což je country, nebo Ethyl Meatplow, což je zase industriál. To byly 80′ a 90′, pak si Carla našla vlastní cestu, vyplivla nějaký sólo alba a jako milník můžete brát právě Evangelistu. Tahle deska vyšla v roce 2006 a byla přijatá víc než kladně (od té doby, vzhledem k tomu, že následující sólo alba natáčela v podstatě se stejnou partou lidí, vydává pod hlavičkou Evangelista). A kdo se s ní nesetkal skrz Evangelistu, určitě ji slyšel v Traineateru od The Book of Knots (ty vole ty bych sem mohl taky hodit).

“We could get arrested just for standing on a corner and yelling “Someone come and fuck me please before i completely forget what it feels like to open myself up to something other than my own caged thoughts.”

Evangelista začíná stejnojmenným trackem, viz video výše. Ten se táhne na devítiminutové ploše, kde Carla přímo exhibuje svůj hlas na smyslným mixu drone, noisu a post-rockových smyčců. Ta post-rocková nálada pak taky není žádná náhoda, protože tohle album ji pomohli uplácat Thee Silver Mt. Zion (pokuď se v době vydání tohoto článku už zase jmenují jinak tak se omlouvám), jmenovitě Efrim Menuck, Thierry Amar a Jessica Moss (s tou si totiž Carla zběžně zahrála v Geraldine Fibbers, proto ta známost).

Nicméně, známost užitečná, protože ten zná toho, ten kamarádí s tím a Carla se stala prvním ne-kanadským autorem, který vydal matroš na prestižním kanadským labelu Constellation Records ( v podstatě veškerá esa post-rocku, GY!BE, Do Make Say Think, HRSTA, Mt. Zion,atd až do aleluja)…

Ale zpět k desce. Tam je tahle kanadská pustina a chladná nepřístupnost citelná v každém koutku. Carla se tu v tom všem minimalistickým post-rocku namíchaným s drone, field recordings a noisu, proplétá v podobě posledního věrozvěsta, umrlce, trápeného..no prostě žádná růžová zahrádka. Ale funguje to. Navíc to kanadský echo je tu citelný. A to příjemně. Měli by jste jí dát šanci. Ta ženská má to pravý utrpení v hlase.