La Dispute: Audiotree live session

Takže, děcka. Pište si:

• La Dispute jsou momentálně nejlepší kapelou co používá kytary
• mají nejlepší texty všech dob
• budou 19. června v Praze
• La Dispute jsou momentálně nejlepší kapela co používá kytary a mají nejlepší texty

No dobře, možná trochu přeháním. Ale jestli s tím nesouhlasíte, založte si vlastní blog. To co vidíte nahoře je video záznam jejich vystoupení na Audiotree, který se odehrálo cca před čtrnácti dny. Jestliže se vám nechce poslouchat žvásty mezi písničkama, časově to vypadá následovně:

• 2:00 – 4:47 a Departure
• 4:47 – 8:42 The Most Beautiful Bitter Fruit
• 12:30 – 1613 a Letter
• 16:15 – 21:47 Edward Benz, 27 times
• 25:42 – 30:15 All your bruised bodies and the whole heart shrinks
• 30:15 – 36:15 You and I in Unison

Přičemž si poznamenejte, že All your bruised bodies and the whole heart shrinks je vrchol. Vrchol s geniálním textem:

So now tell me how your story goes. Have you ever suffered?
If so, did you get better or have you never quite recovered from it?
Did you find your lover laying in your bedroom with another and then
Did you let it hover over you and everything else well after the fact?

Show me all your bruises. I know everybody wears them.
They broadcast the pain–how you hurt, how you reacted.
Did cancer take your child? Did your father have a heart attack?
Have you had a moment forced the whole heart to grow or retract?

Or just shrink.
Does the heart shrink?

Tell me everything. Tell me everything you know.

Were you told as a child how cruel the whole world can be?
Did anybody ever tell you that?
Tell me what your purpose is? Who it was that put you here and why?
Did anybody really put you here at all?
And what of those necessities? Like how to cope with tragedy and pain?
Did anybody ever show you how?
When it hits will my heart burst or break or grow strong?
Is there really only one way to know now?

I’m not sure if I’m ready yet to find out the hard way
How strong I am. What I’m made of.
I’m not sure if I’m ready yet to walk through the fire.
I’m not sure I can handle it.
Do you think if the heart keeps on shrinking
One day there will be no heart at all?
And how long does it take?
Am I better off just bursting or breaking?
Because I don’t see my heart getting strong.

Tell your stories to me. Show your bruises.
Let’s see what humanity is capable of handling.

She lost her kid, only seven, to cancer. She answered with faith in her god and carried on,
While he was attacked by his son and was stabbed in his stomach and his back and his arms.
He showed me scars.
82 years old, told me, “I still have my daughter and my wife. And I still have
My life and my son.”

Tell me what your worst fears are. I bet they look a lot like mine.
Tell me what you think about when you can’t fall asleep at night.
Tell me that you’re struggling. Tell me that you’re scared. No,
Tell me that you’re terrified of life.
Tell me that it’s difficult to not think of death sometimes.
Tell me how you lost. Tell me how he left. Tell me how she left.
Tell me how you lost everything that you had.
Tell me that it ain’t ever coming back.
Tell me about God. Tell me about love.
Tell me that it’s all of the above.
Say you think of everything in fear.
I bet you’re not the only one who does.

Everyone in the world comes at some point to suffering.
I wonder when I will. I wonder.
Everyone is out searching for someone or something.
I wonder what I’ll find. I wonder.

La Dispute – Here,Hear I. II. III.

• La Dispute . Here, Hear series
• 2008-2010 . USA
• spoken word.singer-songwriter.alt rock

Nedávno se tu objevil debutovej dlouhohrající počin amerických La Dispute, který si co do agresivity a naléhavosti mohl klidně podat ruku s mewithoutyou.  Kvalitních post-hardcore/screamo kapel moc není, takže je fajn zjistit, že když už se nějaká objeví, má dost velký koule a mozek na to, aby se nebála ani menších experimentů. Here, Hear, série tří EP vydaných v rozmezí roku a půl s názvy písniček pojmenovaných jednoduše One až Twelve je totiž něco, co by jste rozhodně nečekali, pokuď jste slyšeli debut.

Tady se totiž vše točí kolem Dreyera, který tentokrát neřve, nekřičí ani nekolabuje (jen v pár větách zvýší hlas), pouze mluveným slovem v duchu pubertálního Henryho Rollinse proplouvá skrz povídky a příběhy a básně.  Texty jsou tím nejsilnějším nástrojem v téhle hudební sbírce a tvoří je jak Dreyerovi vlastní výtvory, tak i předčítání z děl od Bukowského, Camuse, Grahama nebo Straczyského.

Hudba pak osciluje někde na hranici folk-rocku,občas trumpeta, saxík,tamburína, taková ta příjemná vybrnkávačka, která na sebe nestrhává pozornost, protože o to tu nejde. Stejně jako v případě debutu, není na škodu, že je odsunuta do pozadí, ve správných momentech dokonale podpoří vokál a nenuceně prochází příběhem tak, aby zůstal tím nejdůležitějším.

La Dispute – Somewhere at the Bottom of the River Between Vega and Altair

• La Dispute . Somewhere at the Bottom of the River Between Vega and Altair
• USA . 2008
• post-hardcore.math-rock.screamo

La Dispute vtrhli na post-hardcorové pole jako tank. Prvně si připravili půdu epíčkem Vancouver a sérií Here, Hear (poslední, třetí část vyšla v roce 2009) a pak vypustili debut Somewhere at the bottom of the river between Vega and Altair, který, i přes název naznačující mírnou demenci, chválil v podstatě kdekdo, kdekde a kdekdy. Je tu totiž Jordan Dreyer, který La Dispute odlišuje, který je tahá z toho bahna průměru post-hardcorových kapel. Jeho psychopatický projev na pokraji zhroucení silně evokuje Adama Weisse z mewithoutyou, stejně tak jako on i Dreyer občas přechází ze zoufalého křiku až po takřka mluvené slovo. A stejně jako Weiss, i on strhává celou pozornost na sebe. Perfektně vystavěné a instrumentálně výborně zpracované písničky tak v momentě, kdy se Dreyer chytne mikrofonu, působí jako pozadí znásilněné zpěvem, vyplivnuté a přemačkané emocemi, které Dreyer fluše ve všem tom apatickým vyznávání lásky a zrady a pýchy a tak a tak. Nevím, jestli to teď bude dávat smysl, ale to, že na sebe Dreyer přebírá pozornost a hudba je “v pozadí” rozhodně není zápor. Všechny kytarový party jsou totiž kolem něj obtočený, živený živelným, šlehají  a bičují po stranách a na konci zaútočí v jedné lajně s vokály a zakončí mluvenou procházku zběsilým neurvalým zmatkem. Tečka. Paštika.