Black to Comm – Alphabet 1968

• Black to comm . Alphabet 1968
• 2009 . Germany
• Type Records
• drone.ambient.IDM.field recordings.classical

Marc Richter. Je z Německa, z Hamburgu, a hned po Davidu Jarolímovi je to ta druhá nejobskurnější postava, jaká se v tomhle městečku vyskytuje. Vlastní label Dekorder, což je šílenost non plus ultra, vlastní analogový synťáky a vlastní pseudonym Black to comm, kde se všechny jeho noční můry mění ve skutečnost.

Alphabet 1968 vyšlo v roce 2009 na labelu Type Records. Zní jako špatně provedená sebevražda. Vlažná verze Leylanda Kirbyho. Song Jonathan to všechno startuje a rozlaďený klavír mu dává za pravdu – je tu cítit strach, vzdálenost, taje i pokora. Pokora směrem k německé elektronické scéně minulých let, která je tu parafrázována každým okamžikem.

Richter nečeká a pokračuje se songem Forst, překračuje drone vrstvy, zpod pomalu vykukuje nenápadný beat, dovětky IDM a ambientu olizují tuhle nepříjemnou směs.

Richterovi se prostě a jednoduše povedlo natočit drone-ambientní album, které nepotřebuje patnáctiminutové pasáže pro to, aby ve vás navodil určité pocity. Melancholii nebo smutek nebo strach, vše se vejde do jednoduchých přímočarých pětiminutovek, které mají náboj prostě v krvi.

Je to hauting, jak říkaj emeričani, je to powerful. I přes hodně silné drone nuance, industriální kabátek a náznaky nálad witch house, pořád jde jasně cítit, že Richter respektuje song jako takový, ambient jako primární žánr. Neutíká do neuposlouchatelných zvukových koláží, drží se jednoho tématu, který vyždímá na prach.

Hodně tímto připomíná Frosta, ač oba směřují svůj zvuk trochu jinam, jde u obou cítit stejná reflexe, pramenící z odvahy nebát se do zvukově umírajících vod ambientu přinést prvky, které tam na první pohled nepatří. Kytary, world music, doom metal. A díky tomuto albu se už ani nebojím slov field recordings.

PS: Müsik fur alle je masterpiece. Jo a to video co je pod touto větou je možná nejlepší videoklip všech dob…