Archív | Skullflower RSS for this section
09/09/2010  

Skullflower – Strange Keys to Untune Gods’ Firmament

Možná tyhle legendy znáte, možná ne. Já osobně se s nimi seznámil teprve nedávno a je víc než pravděpodobné, že tuhle desku nezvládnete. V duchu jsem si říkal: “Tyvole trenTe, nejsi žádný žabař, ty už jsi slyšel ledaco. Doma na polici se ti válí dvě desky Napalmed…”. A podobné píčoviny. Jenže todle je ABSOLUTNÍ záchvat geniality magora/géniuse Matthewa Bowera. Pravý kytarový noise, při jehož poslechu plyne čas úplně jinak.

Sám nejsem příznivcem těch pravověrných noiseových fekalit (Merzbow?), o kterých už tady taky byla parkrát řeč (jen v nejhorším) ale tohle mě nějakým zvláštním způsobem okouzlilo. A to hodně. Možná magořím. Ta hudba ke mně začala mluvit, krásou skrze utrpení, a já ji najednou rozumněl, stejně jako musíš porozumět jazzu nebo klasické hudbě, aby tě dostala.

Výstižný úryvek z jednoho webu: “Násilí uzamčené v repetitivních smyčkách Bowerova mikrosvěta však nejlépe ilustruje okamžik, kdy celé album – po téměř dvou hodinách intenzivního noise – skončí z vteřiny na vteřinu, bez jakéhokoliv fade outu; pokud poctivě posloucháte celou stopáž, bude nastálé ticho pro vaše uši nesnesitelné. A v tom je ono až šamanské meritum Bowerovy zvukové katedrály – vtáhne vás dovnitř a přinutí vás chtít, aby to nikdy neskončilo. Nová deska Skullflower rozhodně není nic pro posluchače nezvyklé na experimentální hudbu. Svojí kompozicí, monumentálností, intenzitou prožitku a zejména inteligentní a působivou výstavbou se v lecčems podobá vážné hudbě.”

Stačí. (Snad jen malá rada: když už, tak raději žačněte od třetí skladby, zdá se mi méně násilnická než předešlé dvě… a první, kdy jsem cítil příběhy. Neberu drogy.)


Follow

Get every new post delivered to your Inbox.