Recenze: Tricky – Mixed Race

• Tricky . Mixed Race
• 2010 . United Kingdom
• genre: wtf
• 45%

Občas se vám v životě stanou věci, který by jste fakt nečekali. To já takhle snad před pár dny vlezl na Pitchfork a snad poprvý v životě jsem si napsal do deníčku, že jejich recenze na nový album “trip-hopového” mága Trickyho je něco, co můžu podepsat a odškrtnout.

“Trip-hop” v souvislosti s trickym už jen a jen v uvozovkách, protože na definice utíkáme míle daleko. Co se vznášelo ve vzduchu s Blowback a Knowle West Boy je s Mixed Race totálně dokonáno. Nová kolonka všehomišmaš, a ztrať se v tom.

Je neuvěřitelný, že to Tricky zkouší pořád dál a dál. Pokaždý si ukrojí další a další zákoutí hudby, která citelně není jeho doménou a kterou si, snad v nějakým afektu vlastní geniality, myslí, že přetaví na dokonalé osobní soundgeroye.

Tricky byl a bude vždy nejsilnější ve svém ospalém a syrovém frázování, dekadenci pomalých a zakouřených beatů. Proč si ten člověk myslí, že mu to půjde s punkem, world music nebo reagajem, to fakt netuším. A není to o subjektivním pocitu, pocítíte to taky. Jako by vám někdo jako oblohu k řízku naservíroval hrozny, ananas, čínský zelí a okurek. Všechno je fajn, ale dohromady to nedává smysl.

Po Knowle West Boy, který už stál malinko za hranicí, protože přeskakoval z punku do trip-hopu a pak někam do bossanovy, tentokrát Adrian Thaws otevřel encyklopedii moderní hudby na nějaký stránce s taneční hudbou a řekl, že by to asi mohlo bejt fajn. Jenže není. Kingston Logic je přímo hudební tragédií, která běží za vlakem moderní hudby se snad desetiletým zpožděním. Murder Weapon je další nenápadná cover verze, toho času dancehallové smažkárny z 90. let od Echo Minott, která je totálně mimo mísu a už po první minutě vám dojde, že tohle Tricky nahrál jen proto, aby vás donutil ho litovat a pak se posrat smíchy. (musicserver hodnotí 9/10, mezi námi) A to jsme se minule s Kylie Minoque plácali po čele.

intermezzo

Zatím naposled jsem viděl Trickyho před pár týdny v Berlíně. Ponechme stranou, že vlastně celej set nic nedělal a dohromady zazpíval míň vět než kolik vykouřil jointů. Co bylo podstatný to byla hudba. Jít na Trickyho a těšit se, že dostanete pořádnou dávku trip-hopu, to se asi hodně budete bouchat do čela. Tricky se přifařil s neuvěřitelně hypnotickým setem, který čerpal z klasik a třeba taková Can’t hardly breath zněla přímo skvěle (byť trvala snad 20 minut), celkově se tu bavíme o něčem, co připomíná fůzi post-metalu a trip-hopu. Víc kytar, míň otázek. Hluk a běs limitovaný kávou bez mléka. Breakdowns, že by jeden klel. A stejně jako na albech, i při živých vystoupeních Tricky přihodí track, kterej naprosto vybočuje a veškerou atmosféru v tu ránu uzemní. Ať už je to reagaje jak by řekl Robert Reichel, nebo dřív zmíněná Murder Weapon, která vás okamžitě plácne přes uši se slovy “běž si pro pivo, nejsem soudnej”

Tahle nesoudnost a neschopnost podívat se na věc outside of box je Trickyho hlavní vada na kráse. Nejsmutnější na tom všem je to, že stále umí napsat solidní, temnej a působivej trip-hopovej track, v takové (své) poloze je stále extraklasa. Vždyť co si budeme nalhávat, kdo už při poslechu poslední Knowle West Boy nelitoval, že všechno nezní jako Coalition. Tehdy se i kýčovité linky jako “When I talk, just becomes noise/How can I be surrounded by people and still be lonely” dokázaly odpustit, protože Tricky velmi příjemně brnkal na temnou notu. Všeho co se vám dostane na Mixed Race je jen diskotéka od schizofrenika.