MT3

Všichni si pořád stěžujou. Všimli jste si? To je takhle vole, na piču vole, práce na hovno, málo prachů, nemrdal jsem ani nepamatuju a tak. Já si taky stěžuju. Konstantně. Ale na maličkosti. Jako že mi nejde internet. Nebo že mi došel cukr. Protože stěžovat si na celek, na nedefinovaný ale zároveň jasně vymezený celek ve vašem čase a prostoru je vždycky o držku. Protože vždycky když jsem to udělal, za pár let jsem zjistil, že to bylo vlastně všechno super.

Taky jsem třeba stál na nějakým útesu v Irsku a říkal si, “ty píčo, skoč, nebo to sejdi a utop se, nebo tak něco, protože všechno je špatně. Práce není, prachy nejsou, moje stará co už není moje je už někoho jinýho, mám sennou rýmu, kejchám, padaj mi vlasy, mrdat”.

S odstupem několika let to byly skvělý časy. Vždycky jsou ty časy s odstupem daleko lepší – a taky jsou vždy lepší než ty aktuální. Všimli jste si? Můžete se mít sebelíp, ale stojí to za hovno. A za pár let budou vaše nový časy stát za hovno a tyhle časy, který stojí za hovno už teď za hovno stát nebudou. Transportujeme svoji náladu neviditelným strojem času jak pomatení.

+++++

A tuhle stojím někde v tramvaji, už nevím přesně kde, ale vím, že kolem mě stály hromady kokotů. Ti dva nejblíže si povídali o hudbě a říkali, jak to všechno stojí za vořežprut, že žádný dobrý alba, žádný dobrý nový kapely, že ti nový redhoti ho teda jako moc nebavěj a jak už to není co to bejvalo. Jo, bylo jim samozřejmě tak devatenáct. Už to není co to bejvalo. A takhle si lidi stěžují. Nonstop.

Přitom 2011 byl/je skvělej rok. Ono se to teda ze začátku moc netvářilo, ale aspoň se toho vyrojilo dost během roku. Většinou z těch nejmíň rozvířených vod. Žádný Animal Collective první týden v lednu. Díky bohu za to. Jasně, byla tu Píčej Harvey, ale ten boom zase tak otravnej nebyl. Prej že hudba stojí za hovno. To můžou myslet vážně jen lidi v tramvaji. Všimli jste si toho? Že většinu lidí v tramvaji nenávidíte?

+++++

S předešlým bodem souvisí další Všimli jste si bod. Všimli jste si, že dobrý alba přicházejí v tlupách? Tři týdny nic. Prostě nic. Jedete si to svoje, občas si pustíte Britney Spears s vypnutým scroblérem, když máte dobrej den. Nic se neděje. A najednou stáhnete nějakou nenápadnou hromadu alb a každý druhý je klenot. Lidi v tramvajích říkají, že hudba už není co to bylo.

• MT3
• Sightings. Black Tusk. Police Teeth. Chelsea Wolfe. Pianos become the teeth. Bodychoke. Grails

Za poslední tři týdny se mi toho urodilo ve winampu tolik, že to dalo dohromady jeden náser a jeden elektro balíček na dobrou noc.  Takže, z toho co tam najdete: to slovo aggressive znamená, že je to jako většinou fakt aggressive – metal, sludge, noise, Jirka Pomeje. V drtivé většině jde o nové věci. Kromě hned úvodní pecky Tar and Pine od Sightings. Proč tenhle popík co je přes rok starej? Protože tihle mistři noise metalo-youthovského námrdu budou dvanáctého v Praze, přesněji řečeno v klubovně Povaleč, nebo kdo ví, jak se to kurva jmenuje. Tohle je přesně ta událost roku, o které nikdo neví, že je to událost roku. Připravte si misku na mozek a maz z uší. Bude to čistokrevná dekonstrukce zvuku.

A pak Grails. Já vím, že ti jsou venku docela dlouho, ale mně všechno dlouho trvá. Kromě sexu. Deep politics je skvělá deska. Určitě ji někam narvu, do nějaký tý letošní topky. Ale to nic neznamená. I Lady Gagu narvu do letošní topky. Top 15000. Grails mi připomínají kde co, to album nemá slabý moment, i když se kolikrát zdá, že cucaj mokrý z prstu, najendou si vás atmosféra obtáhne a odněkud vykoukne tak nádherný motiv, že by jeden brečel.

Pak tady máme dvě zubařský kapely. Police Teeth a Pianos become the Teeth. Ti první jsou venku někdy od dubna a říkaj si indie rock a post-punk a vůbec jim tyhle hlody nežerte. Jejich devítiminutový opus Watching the hydroplanes je parádní věc. Ta druhá, ta s těma piánama, ti mají nádherný trička, hezký vinyly a tak. Ale poštovný mě fakt nasralo. No ale ta hudba – letos asi nejparádnější post-hardore post-rock emo všechno. Je to syrový, je to agresivní, není to blbý. Co víc si přát. Snad jen, aby Karel Gott vyležel rýmu a nebyl z toho třeba zápal plic.

Blacktusk mají venku novou desku. Je skvělá. No a Bodychoke. Ty sem prostě musím dát, i když se rozpadli už v minulým století, protože jinak by se k vám, vy ignoranti, tahle parádní kapela asi vůbec nedonesla. Experimental noise rock? Ano.

+++++

• MT3.1
• Shlohmo. Monokle. Ben Frost and Daníel Bjarnason. Genus Inkasso. Senking. Byetone. Yoko Duo

Balíček číslo dvě.

Byetone. Celkově, Raster-Noton ujíždí k nebesům. Byetone s novinkou boduje. Daleko víc mě odrovnal Senking. Ten kluk jeden ušatá vydal před pár dny singl Tweek a obě dvě písničky jsou extra luxusní, když máte subwůfr, uši a mozek. Musím si znovu projet jeho předchozí Pong, loni jsem tomu moc nedal.

Další sranda je Yoko Duo. To je jedno z těch alb, který si stahujete kvůli názvu. Yoko navždy zůstane v našich srdcích jako legenda, která roztrhla tu nejblbější partu všech dob. A duo ve mně zase evokuje italský sendvič porno, takže jsem to downloadoval přímo z fleku. Očekávání nula, nadšení velký. Hned první song Close these curtains přetéká atmosférou, extrakt toho báječného co zbylo z trip-hopu, plus takový ty nový trendy pojmy, jako dubstep a minimal techno. A jako bonus další melancholicky útulný vokál. Yoko Duo je kolaborace němce a švéda, určitě mají i nějaký jména, ale ty si už nepamatuju, páč to není Petr a Pavel. Stahujte. Vážně.

A Ben Frost je venku. Novej Ben Frost. To je jako kdybych napsal, že jsme zase přistáli na měsíci. Nebo tak něco. Nemusím psát, jaký to je. Ben Frost a Daníel a krakovská sinfonietta to všechno rozbalí v květnu v nejhezčí hudební síni na světě, v maďarské Béla Bartók national concert hall a kdo tam pojede, ten si může rovnou vyříznout prdel z těla, jinak se tam posere nadšením.

Shlohmo, Monokl a tak, už mě nebaví vám všechno vypisovat.

+++++

A na závěr rébus, který přichystal nejlepší český hudební publicista Luciáš f. Svoboda. Jak moc se musíte mít rádi, aby jste cítili potřebu se veřejně pochlubit tím, že vám “namalované oči předplatily pravidelné, bezplatné pudrování nosu”? A pokračujeme: “Oční linky u mužů jsou totiž i v Berlíně jakousi zárukou, že se s dotyčným nebudete po nocích nudit.”

A pokračujeme citátem, který nejlepší česky hudební publicista věnoval sám sobě:

“Bytost, kterou nelze zařadit do šedého šuplíku? Hipsterské brýle? Účes pěstující němectví? Psí Vojáci? Má svoboda? Luciáš F. Svoboda? Jsem pro ně Agátem Hanychem, další modelkou s ocáskem, anebo si mne cení za odvahu a jsem pro ně pověstným svatým obrázkem?”

Můj deathlist wishlist tak momentálně vypadá následovně:

1. Luciáš F. Svoboda (+1)

2. Johnny Depp (-1)

3. Sarah Jessica Parker (bez pohybu)

4. Morisej (+10)

5. lidi, co neumí pozdravit když jsou pozdraveni (novinka v žebříčku)

+++++

Jo a keep your ears open:

25/11 Peter Broderick – Music for confluence

25/11 Dale Cooper Quartet and The Dictaphones – Métamanoir

29/11 Hauschka – Youyoume

29/11 Mark Fell – Periodic Orbits of…

29/11 Nothing People – Smells Like Metal 

mt

Zase Dirty Beaches. Ten kluk, co má asi tři metry devatenáct, vydal další dong, někde dole ho najdete. Pomalá, lážo plážo haunting věc, jako vždycky. Elvis za stěnou, kdybych chtěl básnit.

+++++

Máme novýho člena. Je malej a když byl ještě menší tak byl strašně tlustej. Má z toho komplex, tak bude psát jen o hubených kapelách. Prošel testem a napsal minimálně 60 sprostých slov na tři řádky. Představil bych ho, ale má tak debilní nick, že si bude muset vymyslet novej.

+++++

Dneska hrajou Melvins. Apačka říká, že ji musím koupit alkohol. Podepíšu Poslední vůli a vyrazím.

+++++

Tim Hecker vydal nový album. Jmenuje se Dropped Pianos a na obalu je chlap, který háže piáno z útesu, který vypadá jako budova, vstříc smrti. Šok. Laťka Ravendeath 72 minimálně vyrovnána, další přímý zásah. Dropped Pianos je jakýsi odřezek nápadů z předchozího alba a vše co potřebujete vědět jsou tyhle tři indície: heavy reverb + minor key tones = lots of negative space.

+++++

Ano, cituju Pičfork. Ale svět je stejně už dávno v Pekle, páč i na musicserveru recenzují Tábor Radosti. Dostali 8/10. Havel měl pravdu, ta spravedlnost přece jen možná existuje.

+++++

Utekly ven nový desky od pánů Tzara a Puscifer. La Dispute jsou taky venku. I psi jsou venku. Serou na chodníky a tak, ale nedělají přitom žádný zvuky, takže žádná recenze nebude.

+++++

Simona Krainová se ostříhala.

+++++

No a ještě jedna veselá zpráva. Zjevení jménem Pink City.Deska Designing Women. Přilejte do kotle slova jako Swans, Killing Joke, Unsane. Voa lá.

Mtape

• Roly Porter – Atar
• La Dispute – King Park
• Tzara – Nouvelle Vague Conformists like your parents
• Pink City – Condescend
• Dirty Beaches – Lone Runner
• Tim Hecker – Sketch 5
• Puscifer – Condition of my Parole

WWWAR0211

• VA . WWWAR0211
• 2011 
• noise rock.garage.stoner rock.psychedelic.post-punk.HC.exp.

I když nejste vy barbaři schopni ani poděkovat, přichází mixtape 01_06/11 číslo 2, tentokrát kytary, aneb co hezkýho za první polovinu tohoto roku vyšlo. Najdete tam všechno od stoner rocku, přes HC až k experimental sračkám.

Tracklist je následující:

1. ASIWYFA – Think:Breathe:Destroy
2. The Skull Defects – What knives, what birds
3. Police Teeth – Public defender
4. True Widow – Skull Eyes
5. Baltic Cousins – Break Bread
6. Her name is Calla – Maw
7. Paris Suit Yourself – Sophie Scholl
8. Noise Parade – Cop’s Pissed Jeans
9. The United Sons of Toil – The Shining Path
10. Pneu – Batatanana
11. The Nighty Nite – Dimes in their dimples
12. Butcher Mind Collapse – Complicity
13. The Coathangers – Hurricane
14. X-Ray Press – On Perfecting Forgetting
15. Creepoid – Grave Blanket

K tomu všemu několik bodů:

1. Bubeník Pneu musí být robot.

2. Zpěvák Her name is Calla Tom Morris je za pár dní v Praze (viz flyer napravo), doufám, že vás tam uvidím. Kdo mi navíc koupí láhev jégra, tomu ukážu penis. Něčí.

3. Noise Parade jsou kluci z Čech, kdyby tu byl nějakej nováček, obě EP jsou tady na blogu. Nebuďte líní.

4. Věci jako Young Widows, Fucked Up nebo Cave In na tomhle výběru nejsou, protože předpokládám, že nejste idioti a tenhle materiál už máte stáhnutej.

5. The Nighty Nite je novej projekt Johna Congletona (The Paper Chase). Je to jeho druhá kapela, takže logicky jsou The Nighty Nite druhá nejlepší kapela všech dob.

6. Kdyby se vám líbili Coathangers, Butcher Mind Collapse nebo Baltic Cousins, najdete tady na blogu celý desky.

7. Mažu si rohlík s máslem a džemem, kdyby vás to zajímalo.

8. Kdo nesouhlasí s výběrem, ať udělá vlastní sranda výběr a dá ho do komentářů.

9. Nevešlo se: K-Branding, TV Ghost, Touché Amore, Rabbits, Sleetmute Nightmute.

WWWAR0111

• VA . WWWAR0111
• 2011 
• electronic.glitch.modern classical.ambient.dubstep

Jasně, nevím všechno, třeba to, kdo je prezident Peru (ale koho z nás to zajímá), ale vím třeba to, že už je červen, psali to na Seznamu, a to je někde v půlce roku, takže by jsme si mohli malinko shrnout, co hezkýho letos vyšlo.

V tom výběru, kterej tady na vás kouká, jsou věci, který mají co dočinění s nějakou tou elektronikou. Ve skutečnosti je to strašnej bordel. Dubstep, ambient, modern classical, IDM, všechny tyhle mrdky v jednom. Ale všichni používají laptopy, tak proč je nehodit do jednoho pytle. Když to půjde dobře, tak se tu ještě objeví ten samej pokus, ale s kytarama. Kapišto?

Tracklist je následující:

1. Tábor Radosti – Synchronicita (to je kapela, kterou jsem doporučil Kubovi)
2. AGF – Emmissionsnebel
3. Access to Arasaka – Cynosure
4. Field Rotation – Acoustic Tale 2
5. Kangding Ray – Athem
6. Andy Scott – North to South
7. Son Lux – Leave the Riches
8. Paris Suit Yourself – Father
9. Sun Glitters – Find your way (see)
10. John Koch-Northrup – Sleeping
11. Amon Tobin – Bedtime Stories
12. Randomer – Brunk
13. Stateless – Ariel
14. Burial – Stolen Dog
15. DJ Shadow – I’ve Been Trying (LP Version)