Yogi Rulez – Contemporary art from the black market
- Yogi Rulez . Contemporary art from the black market
- 2005 . Czech republic
- downtempo. trip-hop
Waawe
Waawe (1994 – 2004) were an alternative-rock band from the prolific scene of Tábor. Besides the usual rock instruments they were using also keybords, saxophone, flute, harmonica, tambourine, didjeridoo, organ, sampler …
Releases:
Killing Highway
Recorded during 1998 in Tábor. Originally released on Free Dimension Records as a split tape with Woodootoys. Re-released on Minority Records in 2009 and free to download here. This reissue contains the original booklet from 1998.
All Fabulous Things Turn Out to Happen
Recorded at Free Dimension Studio, Tábor in 2002. Released in 2002 on Free Dimension Records and Noiseworks Records.
Timestorm Was The Signal
Recorded at Free Dimension Studio in 2000. Listen and buy here . Released on Minoroty Records and Silver-rocket.
rozhovor pro freemusic
Fiordmoss
a bit cold electrofolk from students of the Faculty of Fine Arts (favu) of Brno (Czech) consisting of: Petra Hermanová (vox), Roman Přikryl (synth, electronics) a Jan Boroš (guitar). Their up to date EP “Gliese” is free to download on their homepage.
▲
Zdeněk Liška – Markéta Lazarová soundtrack
Zdeněk Liška – Markéta Lazarová/ 1967/ Czech/ soundtrack
Vynález zkázy, Spalovač mrtvol, Ikarie-XB1, Vyšší princip, Obchod na korze, Údolí včel, Vtáčkovia, siroty a blázni, Hříšní lidé města pražského, Volání rodu a dalších přes 150 filmů má společnýho jmenovatele: Zdeňka Lišku.
.
Music and samples from czech new-wave movie Markéta Lazarová (director: František Vláčil) by composer Zdeněk Liška.
http://cinemania.sweb.cz/liska.htm
http://www.nostalghia.cz/webs/marketa/clanky/causa_liska.php
▲
The Pooh – Uderstandable Pooh
The Pooh z Kaplice jsou: Sičák, Zip, Tomeš, Make-Up a Kate. Doby, kdy zněli jako reinkarnace Nirvany a po koncertě v Sůdole naskákali do bicích už jsou dávno pryč a z týhle bandy se mezitim stala jedna z mála perel, který můžete vyšnorchlovat v našich neprůtočnejch rybnících.
The Pooh – Uderstandable Pooh/ 2005/chewrock
1. Like What
2. Convolution
3. Porno
4. Custom
5. Chew Gum
6. Chew Gum (Home version 2004)
7. Country Low (Home version 2005)
8. Geometrické Tvary (2003)
9. Hangover Song (Home version 2006)
10. Lilly Of The Valey (home version 2004)
11. Porno (Home version 2004)
s t á h n o u t/ d o w n l o a d
A zkazky o tom, co vám bude prolítávat sluchátkama, tady ( je to článek z 9.2.11)
Hoší před dvěma lety vydali extraordinérní Eyes Scream In Cream a vypadá to, že tenhle rok přibude další zářez. Až potáhnou vaší dědinou tak určitě vyražte, na živo jsou nekecám úplně `!£$%^.
For those, who dont understand a single word of our pagan language (dont be sad, there is no one, who is really familiar with it):
The Pooh (*2005/ yes, its according to Winnie) is probably the most worth band in the czech club scene (but heads up: they are the second-best in their native town Kaplitz and even the 28th in the whole district Český Kumlov!). Due to their sound – thrashing fusion of stoner rock, alternative or punk, as you like – even czech dudes think they are certainly not from czech. I bet you will hear about them in future. They would deserve it indeed. For more recent songs check out their profile on myspace for instance. The hottest material to date – all killer no filler Eyes Scream In Cream – is to buy on itunes. Three singles are for free on the net. In the link above you find never released demo from 2005 with original versions of some songs – in comparison with ESIC it sounds a bit dirty (and it is only 128 kbit), but who cares, it is about the spirit. Lets rock madafakas!
k.
esazlesa – vyhlídky a konce
Když jsem se včera vrátil z nákladovýho nádraží Žižkov, moje uši ještě dlouho ladily původní frekvenci světskýho dne. Esa jsou “dvě kytary, basa, řev, bicí… punk !DIY!” z Chebu, svý mp3 nabízej k volnýmu stažení, ale mají i vinyl a CD. Víc info včetně recenzí na jejich BZ profilu.
esazlesa are promising screamo from Czech. Their only EP “vyhlídky a konce” to date is free to download below.
Report: Rock For People
Dva magoři se modlí u Božkova
Už než jsem odjížděl na Mentálfest, začal jsem psát něco jako report, vlastně hromadu odstavců, kde jsem žehral nad tou megabídnou dramaturgií, kterou se pyšní “nejlepší” českej festival. Jenže sem si říkal, nehaň dne před večerem, dal jsem to k ledu a odjel s tím, že jak dojedu, tak to zaříznu.
Jenže ouha. Čekal jsem, že to bude průser a ono ne. Tedy, jak se to vezme. Popořadě a předně: co jsme si tak všichni navykli, češi prostě nejsou extra kapacity co se týče organizování tak jako němci, rakušáci nebo třeba zbytek světa. Takže jsem čekal to nejhorší: sraní na louce a hledání vody pomocí vidličky. Jenže hned první procházka po areálu mně vyvedla z omylu.
Všechno bylo ťip ťop. Stánků se žrádlem bylo tolik, že by z toho mohlo žít 5000 klonů Haliny Pawlovský tak měsíc. Pití a zbytek věcí taky. A ty ceny, taky krása. 40 kč za kolu je pohoda. Pokuď někdo brečí, že třetinka stojí “tak moc”, ať jde na fesťák do Penny Marketu. To by jsme měli žrádlo a pití, oukej. Zbytek stánků stál v podstatě za hovno, ale to je ve výsledku naprosto jedno, protože o stánky nejde. Jen být pořadatelem, rozhodně bych nepouštěl do areálu toho vymaštěnýho stánkaře, co hned na hlavní cestě prodával vuvuzely. Měl jsem chutě koupit si jich pět a přímo před ním je roztřískat o asfalt. Naštěstí buranů z vesnice co musí mít plastovou píčovinu bylo minimum, i tak mi ale jeden z nich zpříjemnil úmornou sračku v toi toice nádherným, pětiminutovým hučením.
Ale dost těch keců okolo. Ve zkratce – organizačně si prostě nemůžu na nic stěžovat (a fakt jsem před odjezdem nečekal, že tohle po příjezdu zpět napíšu), nikde jsem nečekal, nikde mě nevyfuckovali, nikde jsem neměl sebemenší problém. A když jsem se na něco zeptal, dostal jsem odpověď. Je velký potěšení vidět, že se češi pomalu naučili spočítat, že 15 toi toiek a 10 stánků je pro 20 000 lidí opravdu málo.
Death By Stereo
Tohle všechno je opravdu hezký a rozhodně to umocňuje dobrej dojem z toho všeho, ale co je to platný, když tam kurva není co dělat. Přesně tak. Dobře, někdo namítne, že se teda můžem nonstop mastit, nebo lítat helikoptérou a klouzat se na pěně, super, ale co hudba? Mrdat. Tohle je vlastně taky plus. Rock for People je totiž asi jedinej festival, kde se nemusíte bát, že vám uteče nějaká dobrá kapela, která hraje zrovna na jiný stage. To se fakt nestane.
Docela bych uvítal, kdyby RfP začal prodávat jen nějaký podvečerní lístky, protože na tom festivalu prostě není do cca šestý, sedmý hodiny co poslouchat. Jistě, je tu hromada českých kapel, ale…vážně? Vážně to někoho zajímá? Vážně to musíme přetrpět? Vždyť je to megaotrava. A jsme u tý dramaturgie. Česi si pořád myslí, že mezi nejlepší a nejvíc kapel existuje snad nějaká pomyslná přímá úměra. Takže jestli umíte hrát na kytaru a byli jste na óčku, vrata máte dokořán.170 kapel, bum! To je nával! Záplava českých nýmándů okupuje všechny stejdže a to by se člověk umlátil hlavou o beton.
Nechci to moc rozebírat, protože bych sklouzl k hodnocení celý český festivalový kultury, jen prostě nechápu, jak to může stále fungovat. Je českej fanoušek vážně tak přízemní, neotrkanej, blbej a umaštěnej, že mu stačí Divokej Bill? Vážně je tak nutný tahat padesát stejných českých kapel na všechny festivaly rok co rok? Copak někoho v roce 2010 zajímá kapela Medvěd 009?
Party people
Je opravdu tak neskutečně riskantní těchto 80% šméček škrtnout a za jejich honoráře pozvat třeba 15 až 20 míň známých zahraničních kapel (a lá pohoda)? Otevřela by se Země a pohltilo by peklo organizátory?
A když už jsem teda u toho, jo, přivezli jste Muse a pár dalších jmen, ale ruku na srdce – žijeme v devadesátkách nebo kde? Je v Hradci Králové nějaká časoprostorová díra? Muse hrají 11 let, momentálně se topí v bahně vlastních gay aranží. Skunk Anansie, devadesátý léta. Tricky, Prodigy, o Suicidal Tendencies ani nemluvě.
Celá tahle česká mizérie je prostě k smíchu. Zatímco v okolních zemích lidé mlátí hlavou do rytmu nových, progresivních, na vrchol stoupajících kapel, u nás se odpoledne svíjíme u Čechomoru a na večer šup, tady máš něco co frčelo před patnácti lety, zavzpomínej si fanoušku.
Aby jsme se nepochopili špatně. Já jsem tam převážně jel kvůli těm vykopávkám, jmenovitě Skunk Anansie. Když Skin prodávala Ježíše, já ji měl za modlu a stříkal do gatí. A aby jsme se nepochopili špatně, je fajn, že je někdo přiveze. Ale je špatně, když tohle jsou hlavní taháky. Nebo jinak, když to jsou jediná zajímavá jména. A to se samozřejmě netýká jen Rock foru, ale všech tuzemských festivalů. Jen se na to podívejte. (Faithless, Rojskop, Gery Můr, Metallica, Manic Street Pr..blah blah). Colours ukazují, že funguje vzorec velkých hvězd za zenitem podpořených experimentem exotických, moderních kapel menších jmen.
Proč nemůžeme to samý dostat i co se týče jiných žánrů? Proč je Pohoda tak oblíbená? Je Divokej Bill vážně něco, čím by se měl člověk chlubit na plakátech? Aby jste pochopili, že je něco vážně špatně, stačilo navštívit Jam stage. Hvězdy jako Prohrála v kartách a Imodium tu smažili hity od Mariah Carey. To mi vyliž prdel vážně?
Zrušte tři stage, zkraťte to na dva dny, zapněte si na pár minut internet, projeďte si hudební blogy, dovezte sem dvacet kapel, co za něco stojí. Tečka. Všechno je to o tom, že se češi bojí riskovat. Ale kdo ví, co je risk.
Nicméně, k programu. V neděli jsme dorazili docela brzo, takže nuda jako hrom. Chvilku jsme zabili tím, že jsme chodili po areálu, pak jsme ale byli znavením donuceni poslechnout si pár songů od Five o’clock tea a to mi radši uřízněte varle. Pětka z Prahy nebo co já vím kurva vodkuď tam smažila crossover, kterej by mohl zajímat leda retardovanýho puberťáka, kterej upadl v roce 1994 do kómatu a zrovna teď se vzbudil.
Po nich přišli na řadu další češi, Queens of everything, kteří pařili dobře, hráli skvěle, ale rockabilly prostě není můj šálek čaje. Navíc všechno znělo stejně. Jedna dlouhá česká nudící vata. Plus byl hráč na kontrabas, dobrej řízek. Vzhledem k tomu, že jsem u Doping Panda vyčetl slovo j-pop a u Mutaboru ska, tak jsem je automaticky vyškrtl.
Cool stage a Evropa 2 hráli po celej festival ten nejotravnější českej plebs jakej si jde představit, takže taky nic. Člověk si to mohl pěkně škrtnout a měl klid (kromě Marušky Rottrový, samosebou). Skindred překvapili výbušným mixem hardrocku a regeaja, jak by řekl Robert Reichel, jenže po dvaceti minutách už to všechno upadalo do nezáživnosti. Navíc zpěvák víc mluvil než zpíval, jeho 150krát zopakované “Chci vidět vaše ruce nahoře muthafuckas” bylo vyloženě otravné. Ale byla to první příjemná věc.
Alexisonfire mě naživo docela překvapili, dával jsem si je před festivalem a po třech písničkách jsem málem umřel. Naživo to ušlo. Trochu jsem tam slyšel At the drive-in, ale to asi byla jen nějaká moje halucinace, protože byl pařád jak kunda.
Nicméně, ještě před nima hráli na hlavní stejdži francouzští The Inspector Cluzo a na ty bych nerad zapomněl – to byl totiž ten nejhorší koncert, jakej ty moje posraný uši kdy slyšely. Dvojice frantíků hrající znásilněný popový maglajz smíchaný z hard rockových odkazů a The White Stripes z padesáti minut asi třicet minut prokecala a…budiž, já vím, že to lidi mají rádi, když si ta kapela popovídá, ale to co tam ti dva kokoti mleli, to by jeden padl. Celkově svoji dikcí, vzhledem, přízvukem a chováním připomínali spíš nějaký dvě špatný animovaný postavičky, který jsou tak debilně napsaný, že si ani nezaslouží vlastní komix. Prý tam byli i loni. Tak to už vůbec nechápu dramaturga festivalu.
Cestou na Trickyho jsem ještě narazil na nějakou českou kapelu, co vyhrála nějakou debilní soutěž a zněla strašně. Celkově tahat na fesťáky puboše, co vyhrajou nějakou Krušnovice Vysoká Lhota soutěž prostě není dobrej nápad. Ale čas se nějak vycpat musí ne? Hlavně že umí hrát.
Následoval Tricky a ten mě pobavil hodně, což se nedalo říct o ostatních, kteří tam umírali nudou. Inu, tenhle cápek byl zjevení, který na RfP moc nepasovalo, a to měl živou kapelu eňo ňuno rockenroll. Být tma, být to pod střechou, bylo by to skvělé. Tricky si navíc odpustil nějakou sázku na jistotu, vynechal profláklejší kousky a sázel tam jeden opus za druhým. Diváci to moc nechápali, tak přišel na řadu cover Ace of Spades od Motorhead a to byli všichni spokojení.
Horse the band jsem prosral, bylo moc velký teplo a asi jsem na to nějak zapomněl, protože jsem žral obří langoš.
Coheed a Cambria zněli jako mdlá verze Guns and Roses s nepříjemným vokálem. Ale tady je asi problém ve mě, nikdy mě to nebavilo. Po třech písních útěk.
No a pak přišel vrchol (když nepočítám večerní sraní v toi toice) – Skunk Anansie. Jak já na to čekal. A bál jsem se, jasně, jestli to nebude stát za hovno, po tolika letech. Ale Skin byla v ráži. Skákala, řezala to hlava nehlava, chodila po lidech, líbala kameramany..evidentně si to užívala. Mladší publikum očividně moc netušilo o co že to go, ale Charity si i pár lidí odzpívalo. Celkově Skunk předvedli snad nejlepší koncert na RfP, setlist byl rozumně poskládanej ze starších věcí i profláklých hitovek, došlo i na On my hotel TV, nejlepší to flák a taky na nějaký novinky, ať už Because of you z výběrovky nebo My ugly boy z nový desky, která bude venku co nevidět.Uff, hustě. Navíc tohle byla snad jediná kapela, která srala na čas a přidala navrch snad patnáct, dvacet minut grátis.
Po nich přišli Prodigy a ti malinko zklamali. Show to byla výtečná, lidi křepčili jako kdyby měli astma, ale celkově hudba umírala na úkor divadla, při kterém se šaškové z Británie zubili na lidi a blekotali nesmyslný macho hlášky. Všechny starý pecky navíc dostaly novej kabát, Howllet si zdobil basový linky jak se mu zachtělo a občas to ku prospěchu teda nebylo. Každopádně, byl to party time, right? Svoji funkci kluci splnili.
Při čekání na bus jsme pak dali i Dreadzone, což bylo reagaje a to mi teda vůbec nejde. Fuj.
V pondělí byl pořád pařák jako kráva a vzhledem k tomu, že v programu bylo asi až do šesti hodin totální hovno, dali jsme koupaliště. Hráli tam v rozhlase Green Day a Chinasky, takže to vyšlo tak na stejno + jsme mohli čůrat do vody.
Jo a Hradec je fakt nádherný město. Ví někdo, kdo má na svědomí ten jejich hlavák, kostel a magistrát? Nesympatický komunistický monumenty smíchaný s gotikou, vypadá to impozantně hnusně až je to nádherný.
Po příjezdu jsme chytli konec Disco Ensemble, kteří nezněli tak hrozně, na to, že jsou z Finska, což je země, která by se svým hudebním exportem měla zůstat navždy v karanténě. Trochu mě sralo, že jsem zmeškal Wisdom in Chains, ale prej stáli za hovno. Budiž.
Suicidal Tendencies do toho dali všechno, ale nějak jsem cítil, že tohle je spíš koncert pro mýho tátu než pro mě. Nátřesk z doby kamenné. Díky. A příště tak za dvacet let ju? V podstatě to samý si můžete připsat k Jello Biafrovi, na kterýho jsem se těšil..a ve výsledku to byla docela nuda. Asi jsem měl pořád nějaký Kennedys ideje a místo toho jsem dostal starýho smutnýho řidiče autobusu, kterej hraje nějakej ušmudlanej punk rock.
Co sem dělal pak vůbec netuším, takže Juliette Lewis. To je holka moje oblíbená už z dob Licks a ta předvedla výbornou show. Zase, starý pecky namíchaný s poslední deskou, a jestli víte, jak procítěně až na okraji sil zpívá Hard Loving Woman, tak tady ji zpívala snad ještě líp. Blues by jí sedlo.
Po Juliettě byla hodinu pauza (čti vedle hrál Divokej Bill) a davy se začaly hrnout do prvních řad, aby mohly koukat, jestli uvidí obrys Bellamyho piňdoura z bezprostřední blízkosti. Muse předvedli velkolepou show a byli k sežrání. Byli megalomanští, extraprofesionální, dokonalí pánové situace, vesmíru a nástrojů. O deset levelů víš než kdokoliv jiný, kdo tam za ten víkend vystoupil. A pokud jste na nich byli prvně, určitě by nebyla hanba, kdyby jste si přitom nasrali do gatí.
Jenže ti co je viděli už několikrát, jako já a určitě desítky dalších lidí, už to prostě není ono. Setlist díkybohu neobsahoval žádné zvrácenosti typu Invincible nebo Guiding Light, na druhou stranu pecky z Resistance tvořily většinu a mezi náma, je to naživo sice efektní jízda, ale tak trochu prázdná. Jinak – starší věci byli přeci jen z trochu jiné galaxie. Showbiz zůstal opomenut, OoS zastoupili akorát New Born, Plug in Baby a Citizen Erased (díkybohu). Stockholm Syndromme je stále totální masakr, nemůžu se ale zbavit dojmu, že dřív měl naživo větší grády. Došlo i na všechny profláklý intra a riffy a intermezza a lá heartbreaker…blah blah. Ta škatulka guilty pleasure se přímo nabízí.
Díval jsem se na musicserver a nějaký retard tam psal, že lidi nejvíc reagovali na Neutron star Collapse, aka nejnovější singl. Bohužel pro toho recenzenta se jednalo o song Plug in Baby, aneb “právě jsem se přiznal, že vím o kapele totální hovno, když nepoznám jednu z jejich ultimátních, už deset let starou, pecku”. Haha, to jen tak na okraj.Udělejte si obrázek sami.
Po Muse jsem si dal další langoš a z povzdálí poslouchal britský Archive, kteří, nevím jak je to možný, naživo zněli daleko míň zajímavě a líbezně než z cd. Trochu nuda. Bus a chrápačka.
Úterý bylo skromný. Jelikož jsme už byli úplně na sračku, já měl vlka v gatích, venku chcalo a nizozemci hráli fotbal, dali jsme odjezd v pět.
Takže no Subways (to mě mrzelo, ale pak mi došlo, že jsem je vlastně nikdy neposlouchal, takže mě to mrzet přestalo), no Editors (ti budou v Berlíně tak i tak) a no Billy talent a NOFX (hahahaha).
Ale stihli jsme hned po příchodu The Feud, kteří vypadali jako bratranci od Beatles a hráli takovej našláplej indie-garage rock, kterej letěl tak před deseti lety. Ale bylo to sympatický, né že ne. Po nich hrála španělská Trashtucada, ale hned jak jsem zahlédl trubku a zaslechl reagaje tón, dal jsem se na útěk.
Nějakou záhadou jsem se dostal do stanu Cool, kde hráli slovenští punk rockový Plus Minus a asi po dvou minutách jsem začal hledat nejbližší sloup, abych si o něj mohl rozmlátit mozek. To byl děs.
Na hlavní stejdži jsme pak stihli už jen Death By Stereo, což byla solidní valba a kluci, i když se na ně kvůli dešti přišlo podívat jen pár odhodlaných, zahráli energickej mix hardcoru a punku. Šlapalo jim to.
Po nich nastoupili Gallows, který mám rád a na který jsem se těšil, protože frontman je prostě kus britský svině. Nezklamali. Jeden z nejlepších koncertů s neskutečnou energií. Gallows stojí za to sledovat. Navíc Carterova věta “Ya wanna see human pyramid right know. Do you know what it is?” (publikum mlčí) “It’s pyramid from humans you fukin retards!” byla nejlepším zakončením festivalu, jaký si jde představit.
Takže circa takhle: Festival sám o sobě byl výbornej. Příjemnej plac, příjemný všechno. Jen ten výběr kapel fakt stojí za hovno. Já si užil těch deset věcí, na který jsem se těšil, ale stepovat kvůli tomu někde tři dny a čekat až dohrajou dementi typu Baumaxa? To je fakt vopruz.
Noise Parade – Fuck me, sonic beast! EP
- Noise Parade . Fuck me, sonic beast! EP
- 2010 . Czech
- garage.noisy.lo-fi surfpunk
- Last.fm
Noise paráde, kolikrát já už to měl kurva rozepsaný, ale nevěděl jsem, co a jak. A pak jsem si včera pustil PS3. Šlapu si to po dálnici, další multiplajeroví smradi za mnou,nervy v píči, adrenalin stoupal, nějakej francouz tam halekal přes mikrák..prostě herní masakr. A do toho tam v rádiu valí nějakej Miles Davis či co, což je jako nádherná hudba né že ne, ale není zrovna vhodná, když to žinete 300 km v hodině aby jste si pak udělali z mozku míchaný vajíčka o semafor. Takže jsem lovil ve winampu a padlo mi oko na Noise parade, který jsem si pouštěl drahno dávno a tehdy mě to bavilo. A ti Noise parade, ti jsou ze severu Moravy, přesněji řečeno 49°40’54.345″N, 18°21’2.624″E a mají na kontě 3 songy na prvním epíčku, Fuck you, sonic beast! A navíc, jeden z nich, namazal se z pod nohy sem háže posty. Ale neberte to jako nějakou guilty pleasure nebo kamarádžošoft, protože máme společný tren(t)ky, tahle hudba fakt šlape. Vyzkoušel jsem si to včera s GTAIV, člověk by to neřekl, protože to není drum en bass nebo groove metal, což je nejlepší hudba, když střílíte dvanáctiletý němce ve virtuální realitě se slovy sežer si to zmrde, ale prostě to nakopne. Všechno se to zdá jednoduchý – kytara i bicí to řežou a trhaj stručně, za to dostatečně punkově na to, aby jste měli chuť založit garážovku. V tomhle prostředí nepotřebujete hloupý aranže, těžký nápady, nebo xilofon. Koho to kurva zajímá. K věci. Jednoduše. Sexy. Vokál je navíc tak správně zasřenej/rozjetej?falešnej? (kdo to zpívá anyway?), až má člověk chuť stát v první řadě a sledovat, jak ten soplák maže. Jednoduše to je přitažlivý. A nakažlivý. Noise parade, garážová sněženka, prostě stojí svýmu jménu. Jestli bude i LP, měli by jste být ve střehu. Jo a to epíčko bylo nahraný ve studiu Prouzy, takže jim tímhle všichni děkujeme.
EN: Noise Parade are czech garage/noisy/lo-fi surfpunk. This is theirs debut three-songs EP, Fuck Me, sonic beast! which represents classic garage stuff. Yep, pretty simple riffs, shitfaced vocal, but also so catchy and dirty at the same time. This is some promising shit yo!
Recent comments