Yogi Rulez – Contemporary art from the black market

• Yogi Rulez . Contemporary art from the black market
• 2005 . Czech republic
• downtempo. trip-hop

Začal jsem psát na downtempo.cz. Docela sympatickej web, jestli netušíte která bije. No a zjistil jsem, že ten kluk co to vede nahrál tohle EP před šesti lety a co víc, to EP je fakt příjemný.

EP deska z roku 2005 byla natočena v domácích podmínkách v Teplicích. Intro desky má politický podtext a reflektuje tehdejší situaci kolem policejního zásahu na akci CzechTek. Druhá skladbaTrafo je založena na samplovaném vibrafonu a hodně pomalém rytmu, který nemá daleko k triphopu. Skladby Espirito Santo aMecca mají pro změnu duchovní obsah, jehož je dosaženo pro Yogiho tak charakteristickou abstrakcí. Desku uzavírá breakbeat ve formě hodně tanečního remixu skladby Trafo s názvemRetrafo. Yogi tuto desku udělal vlastním nákladem v počtu sta kusů a rozeslal do mnoha vydavatelství, rádií a médií. Až po domluvě s Nikem z Kahvi.org ji pak vydává na britském netlabelu Language labs.

Grails – Deep Politics

Tady je slibovaný nový album. Podle předrecenzí jsem se bál, že půjde o nějaký neposlouchatelný ruchy, vystřihaný z filmů, na který v půlce došly peníze, ale naštěstí (anglické okénko: as luck would have it) tomu tak neni. Jen v jinejch lukách vzývají další nepojmenovatelný nálady.

Grails – Deep Politics/ 2011/ Portland, US/ Temporary Residence/ post-rock, instrumental

1. Future Primitive
2. All The Colors Of The Dark
3. Corridors Of Power
4. Deep Politics
5. Daughters Of Bilitis
6. Almost Grew My Hair
7. I Led Three Lives (oficiálně free mp3)
8. Deep Snow

grailsongs.com

▲

Bathyscaphe – -11034m

• Bathyscaphe . -11034m
• 2004 . France
• instrumental.progressive.post-rock

Podle průzkumů pouze 14% uživatelů internetu dočte článek na webu do konce. Takže to raději napíšu hned na začátek – tohle jejich album je skvělý! Jestli máte rádi post-rock obecně, můžete rovnou přestat číst a sosat.

Ale ještě něco k albu. Bathyscaphe vznikli v Nice a brzy na to vypustili první vlaštovku v podobě cinematického Road Movie. Debut se ve Francii nesetkal s extra vřelým přijetím. Převažovaly táhlé scénické plochy, i ta instrumentální odtažitost malinko klepala na dveře. Dvojka -11034m jede na podobné vlně, ovšem kvalitativně je někde úplně jinde. Trio Fred Charlot, Olivier Charlot a Cyril Moyer si tady pořád hraje tu svoji, tentokrát se jim ale podařilo na album nacpat něco, co by si přála drtivá většina post-rockových kapel – atmosféru. Jejich soundtrack o cestě na dno Mariánského příkopu je přesně takový, jaký by jste čekali. Nervní, stresující, plný závratí a úzkosti. Každá písnička je sestup o dalších pár metrů, nenechá vás vydechnout, jen padá kolem útesů níž a níž do temnoty. Velkou zásluhu na tom všem má velmi chytré použití elektroniky a kláves, které tomu přidávají onen “haunting” element. To vše lemuje a táhne směrem dolu skvělej zvuk rickenbackerky, bassy, kterou milují všichni prog rockeři (pokuď si neumíte představit jak zní, hrál/je s ní třeba Chris Squire z Yes nebo Peter Hook). Brice glace nebo závěrečná stejnojmenná pecka, to je prostě radost poslouchat. Klaustrofobický vyznění táhnoucí se celým albem zde dosahuje na svůj vrchol, aby vás následně uvítalo na samotném dně. Kdo se bude snažit a zavře oči, tuhle jízdu uvidí detailně před sebou aniž by měl nějakou znalost Mariánského příkopu. Velký podíl na tom má i jistá repetetivnost a smyčky, které Bathyscaphe tvoří a které se objevují snad ve všech písních. Celé to pak s odstupem působí jako dokonalý instrumentální celek, nikoliv prázdná sbírka několika dobrých nápadů, což je případ většiny post-rockových alb.

PS: Kdo má rád free jazz, free sound, AMM atd, může zkusit i jejich vedlejší projekt Maninkari, kterej jede přesně v tomhle duchu. Jam,  improvizace, noise, ambient, free.

Crippled Black Phoenix – A Love of Shared Disasters

Hurá na sedmu! http://www.kyeo.net/news.htm

/ 2007, Invada Records

// post-rock  (“This strange blend has led to them being called everything from stoner-prog to freak-folk to doom”)

///Justin Greaves – Electric guitar, Drums, Saw, Keyboard/Joe Volk – Voice, Acoustic guitar/Dominic Aitchison – Bass guitar, Effects/Andy Semmens – Voice/Kostas Panagiotou – Piano, Keyboards, Harmonium, Accordion/Nial McGaughey – Guitar/Charlotte Nichols – Cello/Charlie Romijn – Bass guitar/Matt Williams -aka- Team Brick – Keyboard, Effects, Accordion, Clarenet/Thomas Elgie – Drums, Harmonica/George Elgie – Guitar/Mark Ophidian – Electronics, Voice effects/Dave Greaves – Lead guitar, Acoustic guitar/Max Milton – Trumpet, Violin, Viola

m3g4up104d

pass: pleaseblowmymind.blogspot.com

Holy Fuck – Latin

• Holy Fuck – Latin
• 2010, Canada
• experimental, electronic, post-rock, trip

Minulé LP nazvané LP bylo geniální. Maximální nakopání zadku nekonečnýmí jamy, které by učarovaly i klasikům krautrocku. Hity. Experiment. Rozjetí blázni v kosmické raketě. Po třech letech konečně přicházejí s novou fošnou Latin. Trochu jsem se po zveřejnění názvu “bál”, jestli nepůjde o nějaký pruderní worldmusik, ale zbytečně. Opět skvělý trip tam, kde tě dokázala zavézt jen minulá deska. Tentokrát mi Holy Fuck příjdou ještě o něco semknutější a soustředěnější, aníž by však ztratili kouzlo a koule. Nerozhazují hitovky jako minule, přesto už na první poslechy rozhýbavaj boky, dostávaj do tranzu a kradou pro sebe veškerou pozornost. Určitě jedna z desek roku, mistře!

Christopher Tignor – Core memory unwound

• Christopher Tignor . Core memory unwound
• 2009 . USA
• ambient.neo-classical.post-rock.instrumental

Jak Christopher Tignor říká, s vážnou hudbou si začal tykat už od úplného dětství, kdy mu máma do ruky vnutila housle.  A s tím nic nenaděláte, prostě musíte začít cvičit, jinak nedostanete večeři. Jeho máma navíc byla ten typ, co jde do extrémů, takže vnutila nějakej nástroj každýmu dítěti a de facto si vyrobila vlastní smyčcovej kvintet. Každopádně, udělala dobře. Christopher totiž klasické hudbě podlehl a když nepočítáme pubertální odbočku “já chci bejt bubeník protože jsem slyšel Slint a jsou boží”, zůstal houslím (a trubce) věrný. Takže v nějakých 21 založil skupinu Slow Six,  ve které realizoval svoji oblibu strun a rockové hudby (housle, viola, cello, dvě kytary=ambient, classical post-rock). To se psal začátek tohoto tisíciletí a bez vedlejších choutek vydržel Tignor až do roku 2009, kdy vydal svoje první sólové album, na které umístil svoje intimní kompozice za pomocí pana housle a pana piána. Album, které nejsilněji připomene soundtrackové počiny Nicka Cavea (Proposition, Jesse James) se pak převaluje na vlnách minimalistických neo-classical pasážích, se zlomkem elektroniky, důrazného piána, utíkajících do stínu ambientních post-rockových skalisek.

Pawa Up First – The Outcome

• Pawa Up First . The Outcome
• 2009 . Canada
• post-rock.instrumental.indie.cinematic

Pawa Up First jsou  kanadští fanoušci filmové hudby, kteří v roce 2001 založili projekt, který přímo z filmové hudby vychází.  Moc se toho o nich dočíst nedá. Klasické info “co máme rádi a co nás ovlivnilo” nabízí přesně to, co by člověk čekal (Ennio Morricone, Philip Glass, Angelo Badalamenti, Astor Piazzolla, Ryuichi Sakamoto) plus nějaký to kavárenský techno pro vysokoškolačky (Jaga Jazzist,Boards of Canada).  Výsledkem pak je mix, který zní jako epická indie-tronika, povětšinou instrumentální, kterou jen občas doplňí nějaký hostující MC.  To vše naživo podpořeno promakanými videoprojekcemi.

Goblin Glasses – Mothership 88′

• Goblin Glasses . Mothership 88′ (free stuff)
• 2009 . USA
• electronic.hip-hop.abstract.experimental
• Goblin Glasses (Miko Revereza) is a beatmaker from boring suburb Fremont CA. During the post-Dilla resurgence of beat making subculture, he purchased his Boss sp 303 off Craigslist. He frequents record shopping for samples in San Francisco after classes at City College. In a conversation with Miko he once described his beats like a lens flare in the afternoon light. Similar themes of ethereal imagery is consistent throughout his work. Mothership88 is his first release, originally hand distributed as free copies in xerox paper sleeves. Currently he’s making films and making more beats out of the comfort of his bedroom.